1.7.2010 jsme z Ostravy vyjeli již po 4. na setkání s názvem Berzevici tour, pořádané ve Vysokých Tatrách. Letos se nás do Tater vydalo 7 – Chossse, Kamča, David, Katka, Anička, Viki a Olda. Jako každý rok jsme zakotvili v Tatranské lomnici v kampu. Po příjezdu nám docela hustě pršelo a tak jsme navštívili přilehlou hospůdku, dali si pivečko a výbornou místní polévku. Jakmile v 8 hodin přestalo pršet, rozbalili jsme naše stanové městečko. Postupně během večera dojížděli další účastníci setkání, které každoročně pořádá Jarda Koribský. Utopenci, bečka piva Litovel a mnoho dalšího nám zpříjemňovalo první večer. Mezi půlnocí a 2. hodinou jsme postupně uléhali do svých obydlí.
V pátek ráno jsme vyjeli směr centrum Tatranská lomnica, kde jsme před jedním hotýlkem oficiálně zahájili turistickou sezónu a lidem nejen z Tatranské lomnice, udělali malou ukázku na skákacích botách. Já se zúčastnil i soutěže v pití piva ale skončil jsem 4. z 5. Po úvodních formalitkách a rozhovorem s reportérkou z novin jsem vše sklidili a nachystali se na výšlap na Skalnaté pleso v nadmořské výšce 1751 m n.m. Z Lomnice vyšla skupinka cca 20 lidí z toho 8 na skákacích botách. Velký obdiv si zaslouží organizátor Jarda (53 let) a Ferda (29 let), kteří šli na výšlap také na skákacích botách, kdy na skákacích botách měli odskákáno před výšlapem max. 20 min. Úvodní část trasy vedla asfaltkou na první cca 3 km, tam již někteří své skákací boty odložili a zbytek cesty šli již po svých. Na skákacích botách jsem už zůstal jen já, Kamča, Olda a Katka.
Po 20 minutové občerstvovací pauze jsme se vydali na zbytek cesty. Terén byl již mnohem obtížnější – velké kameny, štěrk a kořeny. Vrcholu jsme dosáhli po 3 hodinách a 30 minutách – celkem jsme ušli 6,9 km. Celý den nám přálo krásné počasí a odměnou nám byl krásný výhled a fotky, které jsme tam nafotili. Zpět jsme se vydali lanovkou a kochali se krásnou přírodou Tater. Po náročném výšlapu jsme si zašli do Finské sauny, která zrelaxovala naše unavené svaly. Po sauničce jsme se opět oddávali opékaní špekáčků a plánování strategie na sobotní turnaj v malé kopané.
V sobotu ráno jsme se přesunuli do Velké Lomnice na hřiště, kde se sešlo 7 týmů. Náš tým skokanů spíše skokanek :o) vzbudil velký obdiv, jelikož jsme byli jediný tým s ženským obsazením. Naše holky předváděli na hřišti uctihodné výkony i když jsme dostali mnoho gólů. Když už šlo do tuhého, tak si děvčata svlékla dresy a hrály jen v plavkách – a hned to bylo znát na počtu našich vstřelených gólů, kdy byl soupeř k našemu týmu zdvořilejší :o). A jak už jsem řekl, i dívky předváděly úctyhodné výkony, Kamča i Katka vsadily soupeřům ukázkový gól a Anička brala pánům míče s obdivuhodnou dravostí a silou :o). Jestli holky do příštího roku potrénují, kdo ví, jaký pak bude výsledek. Turnaj vyhrálo místní mužstvo z Velké Lomnice, druhé bylo mužstvo z Polska a třetí Dukla z Prostějova (mužstvo Jardy Koribského). Na závěr Kamča s Oldou ještě udělali kulturní vložku na skákacích botách, kterou ukončil Olda (37 let) ukázkovým saltem.
Opět celý den pálilo sluníčko, které únavu z fotbalu ještě znásobilo a přismahlo těla těch, kteří jej dostatečně nenamazali. Po náročném utkání jsme opět navštívili naší oblíbenou Finskou saunu. A pak už se jen oslavovalo při guláši, špekáčcích, pivu, slivovici a dalšího, co kdo měl k dispozici. Někteří až do bílého rána :o)
Banda Jardy Koribského zůstala v Tatrách ještě do úterý, ale naše výprava skokanů si v neděli ráno sbalila své věci, stany a naprosto unavená, ale spokojená vyrazila směr domov. Po cestě jsme se ještě stavili na brynzové halušky a pyrohy.
Na tomto srazu v Tatrách jsem byl již po 4. a příští rok pojedu jistě znovu, protože je to krásný relax spojený s fajn partou, turistikou, adrenalinem a zábavou. Takže příští rok zase a třeba ve větším počtu :-).
Pro ČAPB Josef Ženčák
